|
| |
Etický kodex
Žákovské desatero
-
Mám důvěru ve své učitele. Věřím, že si mne váží a věří mi, stejně jako já jim.
-
Mluvím a chovám se pravdivě. Nedělám ze sebe to, co nejsem, nelžu, nevychloubám se a nezávidím.
-
Nevysmívám se nikdy a nikomu. Je to hloupé a ani mně by se to nelíbilo.
-
Věřím si, i já jsem v něčem dobrý, výjimečný, jedinečný. Využívám každé příležitosti, abych v sobě objevil(a) a rozvíjel(a) své nadání.
-
Vím, že učení je poznávání světa, ve kterém žiji. Chápu jeho důležitost pro můj další život, proto se snažím využívat svých dosavadních poznatků při učení a ty nové si ověřuji v životě.
-
Chci dosahovat svých nejlepších možných výsledků a nebojím se si dávat vysoké cíle.
-
Nebojím se chyby a neúspěchu. Jsou důležité, protože mě upozorňují, že mám pracovat více nebo jinak.
-
Snažím se aktivně naslouchat svému okolí, chodit světem s otevřenýma očima, žít aktivně.
-
Vím, že nejvíce pro sebe mohu udělat já sám (sama). Učím se proto být samostatným (samostatnou), mít svůj názor, znát svou cenu.
-
Chodím do školy rád(a), vždy se na něco těším. Vím, že svým chováním, jednáním a vzhledem reprezentuji nejen sám (sama) sebe, ale i svou školu, na které mi záleží.
Pedagogické desatero
-
Základem naší práce je pozitivní vztah k dítěti, učení, kolegům, ke světu.
-
Podporujeme tvůrčí přístup žáků k učení a poznávání, rozvoj fantazie a tvořivosti.
-
Oslabujeme strach z nového a neznámého, učíme žáky zacházet s chybou, posilujeme sebedůvěru a zdravé sebevědomí žáka.
-
Povzbuzujeme nedůvěru k uzavřeným řešením a neměnnosti. Učíme žáky hledat, pochybovat, přesvědčovat se.
-
Uvádíme žáky do informačního systému, učíme je orientovat se v něm.
-
Vedeme naše žáky k neustálému hodnocení, sebehodnocení a reflexi.
-
Učíme děti měnit myšlenky v činy, dokončovat práci, nebýt povrchní, přesně formulovat a argumentovat, dávat si konkrétní cíle odpovídající maximu jejich osobních možností.
-
Vedeme k aktivnímu naslouchání, rozvoji komunikace.
-
Dopřáváme dětem dostatek volnosti a svobody, učíme je demokratickému chování, pěstujeme v nich potřebnou toleranci, spoluzodpovědnost a vzájemnost.
-
Přistupujeme k dítěti jako k plnohodnotnému člověku, který má stejná lidská práva a povinnosti, jako k partnerovi na cestě za poznáním.
Rodičovské desatero
-
Nekritizuji nadměrně své dítě. Dítě, které je nadměrně kritizováno, se naučí odsuzovat.
-
Nevysmívám se chybám svého dítěte. Dítě, které je vystaveno posměchu, se začne stydět.
-
Neponižuji své dítě. Dítě, které je ponižováno, ztrácí sebedůvěru.
-
Jsem tolerantní. Dítě, které se setkává s tolerancí, se snáze učí trpělivosti.
-
Chválím. Dítě, které je chváleno, získá sebedůvěru.
-
Jednám fair. Dítě, s nímž se hraje rovná hra, se naučí spravedlnosti.
-
Chovám se přátelsky. Dítě, které je obklopeno přátelstvím, se učí laskavosti.
-
Zajišťuji bezpečí. Dítě, které prožívá pocit bezpečí, se naučí důvěřovat.
-
Mám rád své dítě a dávám mu to najevo. Dítě, které je milováno, je schopno lásky.
-
Dítě, které je bito, se naučí prát.
|
|
|